Rochers de Naye

Převýšení : 1670 m od Chillonu, asi 700 m ze Sonchaux
Doba výstupu : 4,5 hodiny od Chillonu, 2 h ze Sonchaux

Výstup :
Drsoni parkují u jezera přímo u slavného hradu Chillon, který je postavený v místě, kde hřeben Rochers de Naye spadá příkře do jezera. U něj nacházejí turistickou stezku, kterou neopustí až na vrchol. Cesta se nejdřív klikatí zalesněnou strání a po asi 1000 metrech převýšení docházíme k hospodě v místě, které se jmenuje Sonchaux. Na Sonchaux vede silnička z Villeneuve a řada z nás pohodlnějších proto vyjede až sem (je zde slušně velké parkoviště). Od Sonchaux je výstup zajímavější, máme krásný rozhled na jezero a na Alpy a čím jsme výše, tím je to hezčí. Když už jsme blízko vrcholu, otráví nás zjištění, že až sem jezdí z Montreaux zubačka (cca 40 Sfr). Vrchol je tedy obsypaný ještě většími cepry, než jsme my.

Chillon - Sonchaux 2,5 h (cepr)
Sonchaux - vrchol 2 h (cepr)

Riziko : pokud se pod vrcholem ještě drží sníh, travers přes příkrou louku směrem ke stanici zubačky může být nebezpečný.

Jak jsem to šel já
Byl to můj první výlet po příjezdu do Švýcarska v roce 96. Z Lausanne jsem přijel na kole k Chillonu a pak jsem šel nazdařbůh do kopce. Zpátky už jsem sotva pletl nohama, převýšení je velké. Prvních 1000m na Sonchaux navíc není vůbec zajímavých, jenom šlapání v lese.
Když jsem si přivezl ženu, říkal jsem si, že je to kopec ideální pro první společný výlet. Vyjeli jsme na Sonchaux, odkud je to na vrchol trapné 2 hodinky, hodil jsem si Jirku na záda a pomalým tempem jsme vyrazili. Andrea se vlekla kus za námi, simulovala únavu a slabost a zdálo se mi, že schválně bojkotuje nenáročný výlet.
Andrea to ovšem podle vlastních slov viděla takto : "Cesta šla furt do kopce a vůbec to nebylo tak blízko jak předstíral Tomáš. Byla jsem na pokraji smrti vyčerpáním, srdce mi vlezlo do krku a tam divoce bušilo a tmělo se mi před očima. V agónii jsem se smiřovala s tím, že mě každou chvíli raní mrtvice a jenom jsem přemýšlela, co asi udělá Tomáš až se zhroutím mrtvá na chodník. Po chvíli uvažování jsem dospěla k názoru, že určitě nejdřív dobyje vrchol a až pak se začne starat o mě!"
No nejsem chudák, že mám tak málo výkonnou manželku?

Pohled ze Sonchaux na horní konec jezera a na Alpy za ním.
Grammont je zdánlivě nejvyšší kopec, jehož svahy spadají přímo až do jezera,
Cornettes de Bise jsou o pár kilometrů za ním. Umělecké foto Honza Fík.