Grand Combin, 4314 m

Grand znamená francouzsky "velký". Myslím, že nelze nalézt vhodnější slovo pro vystihnutí hlavní vlastnosti masivu Combinu, ktery leží na půl cestě mezi Mont Blancem a Matterhornem. Při pohledu z dálky si lidé GC často pletou s Blancem - obě hory jsou vysoké, mohutné, trvale bílé. Výlet na GC vás prověří z mnoha stránek. Zaprvé je daleko od všech přístupových cest a jenom dojít pod horu znamená vydat se na solidní jednodenní pochod. Zadruhé, na GC nevede jednoznačná "normálka". Pro výstup připadá v úvahu asi čtveřice z šesti (?) výstupových tras a tu správnou je nutno zvolit podle aktuálních podmínek.

Příchod k hoře:
1. přes chatu Valsorey (3030 m), převýšení od místa parkování na vrchol cca 2600 m :
Jedeme po silnici od Martigny směrem na průsmyk Sv. Bernarda. Když míjíme střed vesnice Bourg- St. Pierre, odbočíme doleva podle šipky na "Valsorey". Silnička dvakrát přejede potok a my parkujeme u druhého mostku anebo lépe ještě o kousek výše, kde turistická cesta na chatu křižuje silničku (cca 1800m). Po turistické cestě jdeme na chatu Valsorey, kde spíme buď v chatě anebo kousek nad ní ve stanu. Cesta trvá s plnými batohy okolo 4 hodin. Chata stojí nedaleko od nástupu do cest "Arrette de Meitin" neboli "West ridge" neboli Západní hrana a "Voie du Sud" neboli "South Face" neboli Jižní cesta.

2. přes chatu Pannosiere (2640 m), převýšení od místa parkování na vrchol 2824 m:
Parkujeme ve vesniččce Fionnay (1490 m, silnice od Martigny směrem k Mauvoisinu). Po turistické cestě jdeme na chatu Pannosiere (cca 3 hodiny). Chata je bohužel ještě pekelně daleko od hory. K úpatí GC k cestám "Corridor" a "Voie du Gardien" je to nejméně 3 hodiny chůze přes táhlý ledovec s množstvím trhlin, a tak se nabízí možnost jít spíše se stanem a stanovat až u úpatí hory (to se tedy projdete).

Grand Combin je prostě velká alpská hora v tom nejlepším slova smyslu.

4 nejsnazší výstupové trasy:

1. Corridor :
Technicky nejsnazší cesta, bývala populární dříve. Bohužel je objektivně velmi nebezpečná, protože značná část trasy vede pod séraky. Snad se dá využít pro sestup, pokud vezmete nejnebezpečnější místa klusem. V roce 2003 byla druhá polovina Corridoru neprostupná a bylo nutno udělat velkou okliku vlevo. Ledová stěnka označená na plánku má dost slušný sklon, skoro na dva cepíny. Kromě sérakového nebezpečí je na trase nespočet trhlin, není tedy zaručeno, že trasa bude schůdná (může se vyvinout trhlina bez můstku, která vám nedovolí pokračovat). Protože Corridorem nikdo nechodí, nebudete mít stopu a můžete snadno zabloudit. Při chůzi shora je například těžké objevit sestup "ledovou stěnkou". Zkrátka, jak říká průvodce: Corridor je tu jen pro ty, "who definitely wants to live dangerously". Podívejte se také na moje zážitky s touto cestou z let 1999 a 2003.

Od chaty Pannosiere na vrchol to trvá asi 8 hodin (3 h na úpatí, 5 h výstup, z toho nejméně 1,5 hodiny pod séraky - no nazdar).
Obtížnost : superturista pohrdající životem.
Doba výstupu : 2 - 3 dny
Minimální vybavení : mačky, cepín, 10m lano, čelovka, stan, spacák.

GC od severu s vyznačenými třemi trasami :
- Corridor
- (A) = Voie du Gardien
- (B) = severní stěna, cesta ve sněhu/ledu obtížnosti D

2. Voie du Gardien :
Tato sněhová/ledová stěna se snad dnes, kdy Corridor pro guidy nepřichází v úvahu, považuje za normálku. Je to jakýsi kompromis mezit obtížnějšími cestami od chaty Valsorey a objektivním nebezpečím Corridoru, ovšem kompromis značně nejistý. Séraky totiž padají i na tuto cestu i když prý o mnoho méně než v Corridoru. No to by mne zajímalo, kdo to měřil? My jsme v roce 2003 viděli obří ledovou lavinu vysypanou přímo přes tuto cestu. Obtížnost cesty je hodně závislá na podmínkách: je-li ve stěně led, je to klasický ledový výstup se šrouby, za dobrých podmínek můžete většinu spíše jít. Stěna končí sérakovou stěnou a posledních 10 m může být hodně těžkých i hodně lehkých podle toho, jak to zrovna popadalo. Nad séraky, už na položeném ledovci se v roce 2003 vytvořila tak nechutná trhlina, že ji nešlo překročit a cesta k vrcholu tedy byla odříznutá.
Od Pannosiere 8 hodin, od Valsorey 6 hodin.
Obtížnost: za dobrých podmínek superturista.
Doba výstupu : 2 - 3 dny
Minimální vybavení : mačky, cepín + kladivocepín, 40m lano, 4 šrouby, čelovka, stan, spacák.

3. Arrete du Meitin:
Od chaty Valsorey nejprve suťovitou stěnou do sedla Meitin, pak po hraně. Držíme se pokud možno na hřebínku a nedáme se svést příliš doprava. Podle průvodce jsou na hraně 3 stupně (na fotce vpravo je jich alespoň 5, že). Je tedy třeba vědět, že první hodinu výstupu ze sedla překonáváte samé nulté stupně. Asi po hodině začne jít do tuhého a nad sebou uvidíme velmi zřetelný převis. I když nás to táhne doprava, správná trasa vede trochu zleva přímo pod převis, pod převisem se traverzuje doprava a pak vzhůru na první stupeň (výška 3900 m). Nejtěžší místa jsou dobře zajištěna nýty, je dobré mít s sebou tak 5 expresek. I když stěna vypadá velice drsně, lezení je dost snadné, pokud neztratíte trasu. Druhý stupeň se dá lézt přímo, ale normálně se obchází zprava. Míříte do žlábku mezi druhým stupněm a jakousi věžičkou. Uprostřed žlábku se traverzuje doprava k fixnímu lanu, které vede do jižní cesty. V tomto bodě se Arrete de Meitin a Voie du Sud spojují. Třetí stupeň už je docela mrňavý, nejlépe se leze pár metrů vpravo od své výrazné hrany. Vyšlapaný chodníček vás svádí doprava, ale boj ve strmé suti nestojí za to. Vrcholek třetího stupně se jmenuje Combin de Valsorey, na hlavní vrchol je to už jen snadná ledovcová procházka. Pokud chcete sestupovat stejnou cestou, je dobré mít na slaňování dvě lana (slaňáků najdete po cestě několik).
Chata Valsorey - hlavní vrchol 6 hodin.
Obtížnost: superturista s průvodcem (AD-).
Doba výstupu : 2 dny
Minimální vybavení : mačky, cepín, 40m lano, 5 expresek, přilba.

Grand Combin z údolí Valsorey.
1 - chata Valsorey
2 - ledový žlábek ve stěně pod sedlem Meitin
2b - tudy to bylo trošku příjemnější
3 - sedlo Meitin je schované, Combin du Meitin je ještě kousek vlevo
4 - nejvyšší místo, kam jsme se dostali v roce 2002
5 - 1. stupeň
6 - 2. stupeň
7 - Combin du Valsorey (4184), předvrchol Grand Combinu
Výstupová cesta jdoucí zprava je "Jižní stěna".

4. Voie du Sud
Od cesty 3. se liší tím, že se vyhýbá nejtěžšímu místu na 1. stupni. Nevýhodou je pohyb v nejistém terénu. I když i Arret du Meitin je z 95% štrachání v odporné suti, Voie du Sud je prý suť ještě pekelnější. Pokud je v ní hodně sněhu (jako na fotce nahoře), je výstup asi celkem snadný a bezpečný. Pokud sníh roztaje, padající kameny vám připomenou pocity obyvatel Drážďan při bombardování spojenci.
Chata Valsorey - hlavní vrchol 5-6 hodin.
Obtížnost superturista s průvodcem (AD-).
Doba výstupu : 2 dny
Minimální vybavení : mačky, cepín, 40m lano, 3 expresky, přilba.

Pohled z Mont Telliers na zmiňované trasy. 1 - chata Valsorey, 2 - sedlo Meitin, 3 - Arrete du Meitin, 4 - Voie du Sud, 5 - Combin du Valsorey, 6 - hlavní vrchol, 7 - severní stěna, 8 - Voie du Gardien, 9 - Corridor není vidět, je schovaný za hranou.

Jak jsem to šel já

1. pokus přes Pannosiere a Corridor, léto 1999
2. pokus přes Valsorey a Arrete du Meitin, léto 2002
3. pokus přes Valsorey a Arrete du Meitin, léto 2003